Squating v Aténách

9Vlakem z Říma se dostáváme do Brindisi, odkud nám má jet trajekt do Řecka. Je však plný, tak v tomhle přístavním městě musíme počkat 24 hodin. Uběhlo to jako voda a další večer se naloďujeme. Na lístku stojí “Deck space included”, ale kdo ví, co to je? Ještě na googlu jsme se dočetl, že to znamená – najdi si místo, kde spát chceš, ale kajutu zaplacenou nemáš – socko. Přestává mi to být divné, když se stejným druhem lístku s námi nastupuje 200 řeko-romů. Přifaříme se tedy ke zkušenějším Italům, kteří očividně vědí, do čeho jdou a taháme z nich rozumy. Ano, co stálo na googlu, je pravdou. My nastupujeme mezi prvníma, takže si stihneme zabrat lehátko na palubě, kde nefouká, ale příchozí po nás leží na homelessáky pod stolem, u vchodu na záchody, no jednoduše kde je místo. Cikánská loď jede 16,5 hodiny, tak si to dokážete představit.

10Spolucestující kempují u WC (nahoře), my jedeme na 1. palubě (dole)

11

V přístavu do sebe Maru naláduje hamburger tak rychle, že jsme stihli ještě dřívější autobus. To se však neukáže jako velice dobrá taktika. Za 10 minut jízdy autobusem se hamburgru chce stejnou cestou na svět, tak kdovíkde vystupujeme. Dlouhá story krátce, Maru se nepoblinkala a noc jsme si dali v hotýlku a dalšího dne už stojíme v Aténách na nádraží a čekáme na náš první couchsurfing.

Dimitris je 42letý nezaměstnaný chlápek, který se potlouká životem a je mu celej svět u zadnice. Super. Vystupujeme na předměstí města a jako první nám oznamujeme, že si tu máme opravdu dávat pozor, že se tu vyskytuje hrozně feťáků. A má pravdu. Nejvíc mě osobně baví jeho “barák” alias stará trafostanice, kde je jen dílna, jedna skříň, malá kuchyň a koupelna. Jo pravda, Dimitris má takovou malou komůrku, kde má ještě pohovku, ale tam nechává spát své hosty. Takže on a taky my spíme po zbytek pobytu ve spacáku na střeše tohohle squatu uprostřed feťáckýho ghetta.

17naše ubytování na střeše trafačky

16Večerní chálka, ten s dredama je Němec co rok žil na ulici a teď druhý rok cestuje komplet bez peněz (foto nahoře). Dopolední zevl, Dimitris (couchsurfer co nás hostoval) je ten co natahuje ruku nad šachovnicí. (foto dole)

12

On sám přežívá tak, že naráz hostuje 10 lidí (povětšinou moderní hippíky – ty poznáš tak, že 20letá holka si neholí nohy), kteří celý den zevlujou u něj na zahradě (kde mimo jiné pobíhají 2 pouliční psi, 9 štěňat a 2 husy), hulí trávu a navečer za odměnu, že tu můžou být, mu uvaří něco k snědku. Jinak město krásný všechno super, ale prostě tenhle zážitek přebíjí všechno. Tak to ostatní doženeme fotkama. Jóóóó úplně bych zapomněl. Dimitris nám doporučil lokální restauraci, kde jsme se po dva večery stravovali a ani nemohu slovy popsat, jak moc jsme se za 15€ najedli. Inženýři v googlu by už konečně měli vynalézt zaznamenáváč chutí a vůní. Epes mňam!

Ještě přidáváme další Epes Rádes vide a fotky:

Dimitris poučuje kachny, že s plnou pusou se nemluví:

Večerní song 1

Večerní song 2

13 14 15

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s

%d bloggers like this: